Focení v dnešní době

35mm versus digitál

Vyvolaný negativ schne na prádelní šňůře v koupelně a já přemýšlím jak začít první článek o focení. Napadá mě první myšlenka proč vlastně fotit na kinofilm, když skoro každý cvaká tisíce snímků na digitál. A co je vlastně kinofilm? Zeptal by se naprostý nováček. Myslím tím klasický film, který se dává do kompaktů a zrcadlovek. Nejběžnější záznamové médium.

Podle úvodního obrázku jste jistě poznali co je kinofilm. Na trhu jsou i další formáty filmů, ale nebudu je rozebírat. Zaměřím se pouze na tento formát. Proto je i v názvu blogu 35mm. Pokud byste se chtěli dozvědět více proč se nazývá jako 35 mm, přikládám odkaz na wikipedii.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kinofilm

Takže proč tedy fotit na kinofilm? Fotím roky na digitální zrcadlovku canon 70D a 5D mark II. Vstřebával jsem informace z knížek, netu a youtube. Učil se s digitálem. A pak... Už mě to přestávalo bavit. Byl sem přesycen moderní foto technikou. Ne, že bych měl high end techniku. O tom to ani není. Neustálý boj foto značek chrlící každý rok nové a lepší fotoaparáty, mající větší rozlišení a všelijaké další funkce mě už přestával zajímat. Je to jako s hudbou. Můžete mít tisíce mp3 skladeb na mobilu, ale není to ono. Pocitově toužíme po nedokonalém zvuku starých gramofonových desek. Retro vlna dorazila i k nám. Dokonce se vyrábí nové desky a reedice starých alb v novém hávu. Pohrdavě jsem si myslel, že svůj první foťák ruské provenience Zenit E na foto walk nevezmu. A ejhle. Jak sem byl rád, že měl stálé úložné místo doma na poličce. Jako zázrakem sem u něj našel ležet 8 let prošlý černobílý film  české značky Foma o citlivosti ISO 200. Řekl sem si proč ne. Zkusím ho vycvakat. Nabil sem a vyrazil na špacír do pražského Karlína a okolí a během focení si rozpomínal jaké to je fotit s klasikou. Byl to zvláštní pocit. Víc jsem se soustředil na okolí. Více sem přemýšlel o kompozici a trochu váhal zda něco vyfotit či ne. Film vás naučí šetřit snímky a vybírat si důkladně zda zmáčknout spoušť či ne. Pokud nejste zrovna bohatý jako Rothschild. To by se z foťáku stal skoro digitál chrlící jednu fotku za druhou. Jak se říká o tom to je. Zpomalí vás to. Zklidní a vychutnáváte si focení jako při rituálním kouření dýmky kdy nikam nespěcháte a téměř meditujete. Praktikuji každou neděli. Vřele doporučuji. A jaký je další plus? Samotná technika focení mi přijde jednodušší. Možná jak komu. Kdo neví o focení vůbec nic, tak to ze začátku asi nebude snadné. To se ale po čase změní ve výhodu. Naučíte se skvěle ovládat nejzákladnější foto rovnici expoziční čas, clona a citlivost filmu (ISO). To je vše co potřebujete. Neztrácíte čas nastavováním všelijakých funkcí na displeji a nezdržujete se kontrolováním snímku na displeji. Ono to ani nejde. Nemá to žádný displej. Pozor ať vám nerupnou nervy a nebudete mít tendenci otevřít zadní dvířka fotoaparátu a podívat se na film. Ba ne, žertuji samozřejmě. Zatím fotím jen na černobílý film, poněvadž je cenově dostupnější a lze pohodlně vyvolávat doma. Brzy přidám návod jak vyvolávat jednoduše doma. Není nic lepšího po skvělém focení než se odměnit vlastnoručně vyvolaným filmem. Lepší už je jen vychlazené pivo, ale to se nevylučuje. Zbývá už jen vyvolat fotky. Možností je více. Buď donesete do fotolabu kde udělají vše od A po Z. Nuda a vyhozený peníze. Levnější varianta je buď oskenovat negativ a získat tak digitální fotografii. No a úplně nejvíc je si fotku vyvolat sám v temné komoře. K tomu se dostaneme postupně. Těšte se na další články. Lajkujte, sdílejte a hlavně foťte.